Jiří Stivín & Pierre Favre (CZ/CH)

Pierre Favre (02.06.37) pochází ze švýcarského Le Locle. Na bicí hraje od patnácti. Již ve dvaceti jej angažoval rozhlasový orchestr v Basileji a účastnil se jazzových festivalů s kvintetem F.Ambrosettiho či triem G.Gruntze. V r. 1961-62 doprovázel L.Bennetta, B.Powella. Se skupinou American Jazz Ensemble podnikl evropské turné. V letech 1962-66 působil v Mnichově v big bandu M. Gregera. S jeho americkým sólistou Don Menzou nahrál výtečné album „Morning Song“. Od r. 1966 byl zaměstnán jako šéf propagačního oddělení firmy Paiste (vyrábí činely), což mj. přispělo k rozšíření Favrovy bicí soupravy o nejrůznější činely, zvonce gongy apod. Hrál s nejrůznějšími sestavami snad na všech evropských festivalech. V Praze roku 1966 doprovázel zpěváka B.Ramseyho – po festivalu nahrál pro Supraphon skladbu I Want to Talk About You s dalším festivalovým hostem J.-L.Pontym. V r. 1967 vystoupil spolu J. Hammerem v kvartetu trombonisty J.Whighama. O rok později již působí ve vlastním triu s I. Schweitzerovou (piano) a P. Kowaldem (basa). Trio od počátku patřilo k čelným free jazzovým formacím (mj. LP Santana). P. Favre absolvoval dlouhodobou studijní cestu do Afriky. V sedmdesátých letech, v éře sólových projektů, sám koncertuje i nahrává (Solo Now). Vznikají zajímavé projekty. Např. v r. 1977 album „Percussion Profiles“, na němž vedle Favreho bubnují J. De Johnett, F. Studer a D. U. Romao, saxofonistou J.Surmanem natočili album „Such Winters Of Memory“(1983). Zatím poslední album „Windows Steps“ P. Favre nahrál s geniálním basistou S. Swallowem, s hráčem na akustické a osmistrunné elektrické cello D. Darlingem, trumpetistou K. Wheelerem a sopránsaxofonistou R. Ottavianem. Je bohaté a barevné rytmicky i zvukově. Pierre Favre patří mezi špičkové evropské percusionisty. Odbornou kritikou je oceňována jeho universálnost projevu a jeho schopnost navázat bezprostřední kontakt s hráči nejrůznějšího zaměření. Jiří Stivín (23.11.42) multiinstrumentalista chodil od sedmi let do houslí, ale nadšením nehořel. K zobcové flétně se dostal mnohem později a navíc prý náhodou. Po maturitě na gymnásiu (1959)pracoval jako rekvizitář na Barrandově. V letech 1961-65 vystudoval obor kamera na FAMU. V době studií se učil hře na flétnu u M.Munclingera, později u J. Válka. Ve hře na saxofony byl samouk. Hrával s rockovou kapelou Sputnici, byl členem Karlínského divadla. Působil v souboru QUAX, zaměřeném na tzv. Novou hudbu. Do popředí naší jazzové scény vstoupil působením v Jazz Q, jež vedl s M. Kratochvílem, posléze v SHQ Karla Velebného. S ním nahrával první desky („Nonet Woodwinds“ a „SHQ Karel Velebný“). V r. 1967 zvítězil v kategoriích sax a ostatní nástroje v soutěži Mezinárodního jazzového festivalu v Praze, následovala prvenství i v zahraničí. V r. 1969 studoval v Londýně na Royal Academy Of Music komponování a aranžování ve třídě J. Dankworthe. První vrchol jeho tvorby přišel v r. 1972 na albu „Pět ran do čepice“. V té době působil jako dirigent činoherního orchestru Národního divadla, hostoval s big bandy JOČR, V. Zahradník Big Band a Gustav Brom Big Band. Další období lze charakterisovat jako vstup do evropské a světové špičky. Významným počinem byl systém Tandem s R. Daškem. Mezinárodní pozornost na sebe upoutal zejména svou virtuozitou a nespoutaným muzikantstvím. Prvenství získává v domácích (Melodie, Supraphon. Jazz) v zahraničních anketách (Jazz Forum). Vedle jazzu se J. Stivín věnuje „klasické“ hudbě (např. Collegium Quodlibet, Duo Boemi di Praga). Píše hudbu pro divadlo i film. Vyjmenovávat nahrávky, muzikanty, festivaly, úspěchy by vydalo na jednu samostatnou knihu, ostatně jedna již vyšla. Připomeňme si však ještě jeden z mezníků jeho tvorby. A tím je setkání s Pierrem Favrem. V roce 1981 spolu natočili dvojalbum „Výlety“. Tento projekt byl časopisem Jazz Forum označen za nejpozoruhodnější položku evropské produkce roku 1981