James Blood Ulmer
Na Jazz Goes to Town zahrál s kapelou
Historie/Popis
Americký extravagantní a energií nabitý jazzový kytarista, zpěvák a skladatel James Blood Ulmer (1942) pochází ze St. Matthews v Severní Karolíně. Jako dítě zpíval v gospelové skupině Southern Sons. Brzy začal hrát na kytaru a od roku 1959 profesionálně působil v Pittsburghu v jazzových a rhythm and bluesových kapelách. Zpočátku byl ovlivněn kytaristou Cuckem Edvardem. S kvartetem Hanka Marra se účastní turné po Evropě a nahrává s ním první album. Několik let pak strávil hraním funky jazzu s různými kapelami. V letech 1967-1971 působil v Detroitu. Do New Yorku přesídlil v roce 1971, devět měsíců hrál pravidelně šestkrát v týdnu ve slavném klubu Minton’s Playhouse, mimo jiné i s Ar-tem Blakey (Jazz Messengers), Paulem Bleyem, Larry Youngem a Joe Hendersonem, se kterými také nahrával. Rozhodujícím mezníkem jeho kariéry byl rok 1974, kdy začal studovat hudbu s Ornettem Colemanem. Dokonce spolu bydleli v jed-nom domě na Manhattanu. Toto studium trvalo rok a poté se Ulmer stal členem Ornettovy free funk kapely Prime Time. Vytvořil specifickou hru na kytaru. Kombinoval kytarovou razanci rockového soundu s Colemanovými harmoniemi a volným zacházením s hudebními formami. V roce 1974 již s Colemanem hrál na Ann Arbor Jazz and Blues Festival. V té době také debutoval jako lídr v Artist’s House. V roce 1977 vystoupil s Colemanovou kapelou na Newportském jazzovém festivalu, v následujícím roce mu vyšlo album Tales Of Captain Black, které bylo vyvrcholením této spolupráce. Coleman zde hraje jako sideman a k nahrávání LP přizvali i Colemanova syna Denarda na bicí a vynikajícího baskytaristu Jaamaladeena Tacumu. Ulmer se stal vedoucí osobností newyorské avantgardní scény. V osmdesátých letech spolupracoval nadále s Colemanem, ale i s takovými osobnostmi jako např. David Murray, Roland Shannon Jackson, Oliver Lake, atd. Mezníkem tohoto období jsou alba Free Lance (1981) a Are You Glad To Be In America? (1981), jednak s komunikativně pojímaným funky s razantmím sudokopytnickým rytmem a rovněž s nekompromisní a emocionálně vypjatou volnou kolektivní improvizací. Jazzová publicistika označuje Ulmerův projev za významný přínos do světové jazzové scény zejména osmdesátých let Název jeho alba No Wave představuje zároveň označení pro snažení okruhu muzikantů vycházejících ze stejných hudebních postupů (používají se též pojmy free punk, punk jazz atp.) Ulmer dává přednost označení harmolodic diatonic funk, čímž dává najevo vliv O. Colemana. Nahrával i s Arturem Blythem, hrál ve skupinách Phalanx a Music Revelation Ensemble, spolupracoval s Georgem Adamsem a vedl vlastní, spíše abstraktně zaměřené, kapely. Ulmerovy nahrávky jsou provokativní a výstřední, zároveň primitivní a futuristické, často ohlušující, ale přitom nenapodobitelné. V současné době hraje a nahrává v mezinárodním měřítku, většinou pod svým jménem. Jeho skladby hrají i světové jazzové bandy m.j. Vinna Art Orchestra. Aktuální album: James Dlood Ulmer Blues Experience
