Miroslav Vitouš

Miroslav Vitous začal hrát na housle v šesti letech, na piano v deseti a na kontrabas ve čtrnácti. Na pražské konzervatoři studoval u profesora Františka Pošty. V této době hrál v Junior Triu se svým bratrem Alanem (bicí) a Janem Hammerem (piano). Také působil v dixielandové kapele s trumpetistou a zpěvákem Jiřím Jelínkem. Na mezinárodní hudební soutěži ve Vídni vyhrál první cenu – stipendium na Berklee College of Music v Bostonu. V té době byl postaven před životní rozhodnutí – věnovat se vrcholovému sportu, volnému stylu v plavání nebo hudbě. Zvítězila hudba. Do USA. přišel v roce 1966 a na Berklee byl jenom krátký čas. V roce 1967 se přestěhoval do New Yorku. V krátkém čase se etabloval na hudební scéně, hrál s mnoha rozdílnými umělci jako Charliem Marianem, Bobem Brookmeyerem, Stanem Getzem, Herbie Mannem, Milesem Davisem, Chickem Coreou a mnoha dalšími. V roce 1970 společně s Wayne Shorterem a Joe Zawinulem zakládá slavnou jazzovou skupinu Weather Report. Z důvodů různých názorů na další hudební vývoj kapely z ní po třech letech odchází a po krátké přestávce formuje Miroslav Vitous Group se saxofonistou Johnem Surmanem, pianistou Kenny Kirklandem a bubeníkem Jon Christensenem. V tomto složení natáčejí tři alba pro ECM. Po třech letech skupinu rozpouští a stává se ředitelem jazzového oddělení na New England Conservatory v Bostonu, které vede tři roky. Obnovuje spolupráci s Chickem Coreou a bubeníkem Royem Haynesem (Trio Music), následující dva a půl roku pak tvoří velmi úspěšné období tria se zájezdy po celém světě a dvěma úspěšnými alby natočenými pro ECM. Světový úspěch mělo taky duo, které Vitouš vytvořil s nástrojovým kolegou Stanley Clarkem. Několikrát účinkoval jako sólista s Pittsburg Symphony Orchestra a Music of Viva z Bostonu. Natáčí sólové album pro značku EC – EMERGENCE. V roce 1988, po dvaadvaceti letech, se vrací zpátky do Evropy. Kompletně končí s pedagogickou činností a na plný úvazek se znovu stává komponistou – koncertním umělcem. Připravil mnoho různých projektů s kapelou i sólových a zúčastnil se mnoha festivalů, koncertů a řady dalších projektů se špičkovými evropskými hudebníky. V Praze natáčí album s bratrem Alan Vitoušem Začíná hrát sólové koncerty. Na přelomu roku 1989/90 dostává jako komponista nabídku na své první album klasické hudby. Komponuje a také osobně interpretuje skladby pro orchestr a sólový kotrabas v německém Frieburgu a v Itálii. Z jeho bohaté diskografie jsou doporučována tato alba: Atlantic – INFINITE SEARCH, CBS/SONY – PURPLE, Warners – MAGICAL SHEPPERD, Arista – MAJESTY MUSIC, MIROSLAV, ECM – M. VITOUS, J. DEJOHNETTE, TERJE RYPDAL, FIRST MEETING, MIROSLAV VITOUS GROUP, TO BE CONTINUED, JOURNEYS M., VITOUS ENDING, EMERGENCE. s Chickem Coreaou – NOW HE SINGS NOW HE SOBS, TRIO MUSIC, TRIO MUSIC LIVE IN EUROPE, s Weather Report – WEATHER REPORT, I SING THE BODY ELECTRIC, SWEET NIGHTER, MYSTERIOUS TRAVELER. Miroslav Vitouš účinkuje minimálně na dalších 50 albech s nejrůznějšími hudebníky světové špičky. Získal ocenění odborných časopisů Down Beat (USA), Swing Journal (Japonsko), a Jazz Forum (Evropa). Mnohokrát byl vyhlášen nejlepším kontrabasistou světa, hudebníkem roku (podle Jazz Fora za album Infinite Search), spolu s Chickem Coreou byl dvakrát nominován na Grammy. Od roku 1968 se každý rok v anketách umísťuje mezi prvními třemi kontrabasisty světa.