Peter Herbolzheimer
Na Jazz Goes to Town zahrál s kapelou
Web
Historie/Popis
V roce, kdy se Peter Herbolzheimer v Bukurešti narodil (1935), Glenn Miller začal spolupracovat s Rayem Noblem, Benny Goodman nahrál King Porter Stomp a vystupoval se svou kapelou v Palomar Ballroom v Los Angeles. A přímo na počátku této velké doby swingu - jejíž hvězdu měl Peter Herbolzheimer následovat - se v Memphisu poprvé k životu nadechl jistý Elvis Presley. O mnoho let později se mluvilo o jazzrocku nebo fusion, což jsou žánry, které se projevovaly spíše odchylkami od jednotlivých prvků než jejich kombinací. Kytaru a klavír nahradily jiné nástroje z rytmické sekce a staly se základem melodie a zvuku. Tradiční saxofonové pasáže byly tehdy považovány v nové oblasti dynamických rockových rytmů za příliš jemné a složité neměnné akordy, jež měly v oblibě big bandy v bopové éře, nakonec uvolnily místo proměnlivějším tónům často hraným jednohlasně. V té době došlo k založení „Rhythm Combination & Brass“. V oblasti big bandu provedl Peter Herbolzheimer první významný krok a věnoval stejnou pozornost rytmické a žesťové sekci - a to pokud jde o počet i kvalitu. Do dnešního dne zůstává mezi hudebními skladateli a aranžéry jednou z nejoriginálnějších a nejdůležitějších osobností tohoto druhu hudby a její transpozice pro big band. Po dlouhé řadě let a vynikajících koncertů, festivalových vystoupení a nahrávek čistě jazzrocková kapitola Petera Herbolzheimera a RC&B skončila. Toto hudební těleso se znovu rozrostlo do podoby klasického big bandu, aniž by se v něm kdy byť jediným tónem ozvala stylová nostalgie. Peter Herbolzheimer jako hudební skladatel a aranžér tohoto nového hudebního stylu zajistil spojení stylové čistoty, a samozřejmě i kvalitních sólových výstupů jeho renomovaných hudebníků, se spolehlivým citem pro historickou a společenskou hodnotu swingu. Posluchači tento přístup ocenili a vyvolal vlnu nadšení mezi nejerudovanějšími Peterovými hudebními současníky. Chtěl s ním nahrávat Mel Lewis. Nancy Wilson nechtěla během svých vystoupení v Německu zpívat s nikým jiným než s RC&B. Clark Terry po nahrávání balad - Clark After Dark - básnil o Herbolzheimerových nedostižných aranžích. Doma v Německu přinášela hudba Rhythm Combination & Brass potěšení příznivcům po dlouhá léta. Sice nikoliv na živo - sotva by se našel prostor a samotné cestovní náklady pro kapelu poskládanou z půl tuctu evropských a zámořských zemí by byly příliš vysoké. Naštěstí existují nahrávky. A to skutečně dobré nahrávky Petera erbolzheimera a jeho jedinečné kapely hrající jeho skvělé aranže. Stejně jedinečný, a to v celosvětovém měřítku, je orchestr, který vznikl v roce 1987 a se kterým od jeho vzniku až dodnes Peter Herbolzheimer spolupracuje. Řeč je o National Youth Jazz Orchestra of Germany, který je v Německu znám jako BuJazzO, což je zkratka vzniklá z počátečních písmen německého názvu. Tento orchestr poskytuje prostor mladým hudebníkům, kteří se chtějí vydat na profesionální dráhu a umožňuje jim nasbírat jedinečné zkušenosti, ať jako sólistům nebo orchestrálnímu doprovodu. Z tohoto orchestru, který se stal jedním z nejlepších přístavů pro mladé hudebníky, vzešla většina z proslulých hráčů pozdějších generací, kteří dnes na scéně působí. Orchestr, jenž na světě nemá obdoby, se proslavil řadou zámořských koncertů a jeho pověst potvrzuje řada skvělých nahrávek. Spolková republika Německo vysílá tuto formaci stále častěji na oficiální příležitosti do zahraničí, kde se jim dostává větší pozornosti než symfonickým orchestrům, což je za posledních pár desetiletí značně ojedinělý jev. Oba orchestry - RC&B a BuJazzO - jsou jedinečné a neustále ovlivňují, vytvářejí a mění německou i světovou hudební scénu. Některá důležitá data k tomu: 1969 založení Rhythm Combination & Brass, 1972 vytvoření znělky pro olympijské hry v Mnichově, 1973 je oceněn německým Čestným křížem a získává zlatou desku za LP, 1976 ZDF Jazz Gala, kde účinkují mimo jiné Gerry Mulligan, Stan Getz a Nat Adderley, Toots Thielemans, Albert Mangelsdorf Wolfgang Dauner, Volker Kriegel, 1977 Jazz Gala Tour, mimo jiné s Garym Burtonem, Clarkem Terrym a Albertem Mangelsdorfem; Antibes Jazz Festival, ocenění Phono Academy „Umělec roku“, 1979 Jazz Gala Tour s Artem Farmerem, Chuckem Findleym, Tony Coem, Donem Menzou, Herbem Gellerem, N.H.Ø. Pedersenem, 1987 vznik orchestru BuJazzO, vystoupení se Stanem Getzem; turné ke dvacetiletému výročí RC&B s Chaka Khanem, Al Jarreauem a Earthou Kitt na SAT 1, instrumentace pro Herbieho Hancocka a Metropole Orchestra pro North Sea Festival, Dianne Reeves jako host, 2001 oceněn německým Křížem za zásluhy
