Arild Andersen

Skandinávský jazz zanmená jeména Jana Garbareka, Karin Krogové nebo Terje Rypdala. Ale také Arilda Andersena. Dnes padesátiletý norský kontrabasista se všemi výše zmínenými často hrával a tak jako oni je spjat s firmou ECM, vůdčí jazzovou a experimentálné gramofonouvou společností v Evropě. Od roku 1974 vede Andersen vlastní skupiny, například u nás dobře známo Masqualero. Jeden z najlepších evropských basistů současnosti se jako rovný s rovnými setkává s největšími jazzovým veličinami, v roce 1993 natočil album If You Look Far Enough s Ralphem Townerem a Naou Vasconcelousem. Před pěti roky potkal Andersen zpěvačku Kirsten Braten Bergovou, sběratelku a intepretku lidových písní z jihonorské oblasti. Nejprve vystupovali v duu, později se Bergová stala člankou Andersenovy skupiny (dále v ní hrají saxofonista Bendik Hofseth, kytarista Eldvin Aarset, klávesista Bugge Wesseltoft a perkusionista Paolo Vinaccia) v níž jde o zvláštní symbiózu tradice a modernosti. Melancholický skandinávský folklór se v severském zamyšleném jazzu neozývá poprvé, tentokrtát jde o vyjímečnou záležitost, protože Arild Andersen je plnokrevný, zemitý muzikant a velký improvizátor.