VŠE| A| B| C| D| E| F| G| H| CH| I| J| K| L| M| N| O| P| Q| R| S| T| U| V| W| X| Y| Z

Selah Allen (zpěv, flétna, djundun, conga), Roscoe Mitchell (saxofony), Meshach Silas (zpěv, kotero, djimbe, conga), Mamane Samake (zpěv, dono, djundjun, djimbe), Malachi Favors (kontrabas), Enoch Williamson (kenkene, kalimba, djimbe, conga), Don Moye (bicí), Lester Bowie (trumpet), Babu Atiba (zpěv, songba, flétna, djimbe, conga)

V polovině sedesátých let vrcholila první etepa free jazzu, velkého doborodružství hudební svobodomyslnosti. Tehdy se stahovali do nově založené chicagské Asociace pro podporu tvůrčích hudebníků (AACM) příslušníci nastupující generace, kteří se zabývali vážně myšlenými experimenty, jimiž vybočovali z uzavřeného světa výsostného moderního jazzu. Z tohoto muzikantského okruhu vzniklo po určitém čase svérázné a v mnoha ohledech důležité těleso s názvem The Art Ensemble Of Chicago. Ačkoliv jeho členové s oblibou mluvili o "Velké Černé Hudbě" (slovo jazz jim připadalo zprofanované a hlavně nedostačujícíc), a ačkoliv skutečně čerpali především z afrických, potažmo a afro amerických muziknatských kořenů, nevyhýbali se zároveň ani prvkům soudobé vážné hudby, anebo ozvěnám jiných lidových kultur. Svobodně si vybrali v kterékoli chvíli jakýkoliv odpovídající vyjadřovací prostředek a podstatou jejich hudby byla vždy kolektivní improvizace, v níž se mohli jednotlivé nitě libovolně splétat do velkých celků. Často se tak překvapivě dostávali k pozoruhodným souvislostem nebo k poznání, že zdánlivě různé věci pramení za stejného místa. K výlučnosti Art Ensamble of Chicago přispívá schopnost všech hráčů ovládat obrovské množstí instumentů, což umožňuje získat široké zvukové spektrum, v nástrojových kombinacích prakticky nevyčerpatelné, a pak také cit pro určitou dramatičnost, divadelní rituál. Koncerty skupiny se do jisté míry stávají divadelním riutálem s kostýmy "křováckým" líčením, s maskami i tanci. Zároveň je tu však stále přitomen humor, takže kapela dokázala rychle navazovat kontakt s posluchači, pro které každé další setkání  s Art Ensemble Of Chicago přinášelo něco zcela nového. Počet více než čtyřiceti desek, které skupina od počátku sedmdesátých let vydala, hovoří do jisté míry sám za sebe. Připočtěme ještě, že každá z vyhraněných individualit souboru, trumpestista Lester Bowie, saxofonista Roscoe Mitchell,  basista Malachi Favours a bubeník Famoudou Don Moye (původně k AEOC patřil další saxofonista Joseph Jarman), vždy pracovala také sólově, např. Bowieho početný Brass Fantasy je jedním z nejaktuálnějších souborů na současné hudební scéně (před dvěma lety doslova nadzvedl ze sedadel pražskou Lucernu). Letos avantgardní klasikové cestují v rámci oslav třiceti let působení na hudební scéně, přičemž prezentují muziku zatím posledního společného alba A Salute To The African Drum. Tak jako na desce, je i na pódiu doplňuje kvinteto budeníků (ze Senegalu, Konga, Mali a USA).